Katalog rostlin
na úvod celé encyklopedie rostlin
Podrobné informace o pěstování několika set pokojových a venkovních rostlin. Vyberte si podle skupiny či fotografie
nebo dle typu: pokojové rostliny nebo venkovní rostliny .

Venkovní rostliny: Okrasné keře
Magnolia
Magnólie
Lidově:
Šacholan
 Magnolia
|  Magnolia
|  Magnolia
|  Foto: Ing. Hana Zachariášová - Magnolia stellata
|  Foto: Ing. Hana Zachariášová - Magnolia stellata
|  Foto: Ing. Hana Zachariášová - Magnolia Susanne
| |
Odrůdy: Magnolia x soulangiana (šacholan Soulangiův) – tento opadavý keř nese eliptickém listy. Jednoduché květy ve tvaru číše jsou uvnitř bílé, zatímco květní stopky jsou fialovorůžové.
M. grandiflora – stromovitý růst. V našich podmínkách je však bohužel nemrazuvzdorný.
M. soulangiana – nese bílopurpurové květy.
Magnolia loebneri Leonard Messel (šacholan Loebnerův Leonard Messel – tento keř dorůstá výšky až 7 m. Květy jsou složeny z 12 okvětních plátků, které jsou uvnitř bílé a zvenku růžové. Kvete od března do dubna.
M. stellata (šacholan hvězdokvětý) – rostlina je vysoká okolo 1,5 m a kvete bílými vonnými květy ve tvaru hvězdice.
M. liliiflora Susan (šacholan liliokvětá) – květy mají tvar tulipánu, zvenčí jsou purpurově červené a uvnitř světlé.
Magnolia Suzanne – šacholan Suzanne – keř vysoký okolo 2 m. Květy mají fialovorůžovou barvu.
Magnolia x loebneri Merrill (šacholan velkokvětá) – keř až 6 m vysoký, kvetoucí bílými květy.
Původ: Čína, Japonsko
Charakteristika rostliny: Tato půvabná solitéra kvete na jaře jak na našich zahradách, tak i v parcích.
Pro magnólie jsou typické kožovité, oválné listy, které jsou obvykle zašpičatělé. Mohou být až 20 cm dlouhé. Květy se objevují již od dubna z plstnatých pupenů. Mohou být podle druhu drobné ale i velké a na statných větvích ji může nést celou záplavu. Typickou barvou pro magnólie je bílá a jemně nachová. Vonné květy jsou složeny z šesti nebo devíti korunních plátků. Jednotlivě postavené květy se často otevírají dříve než listy, takže jejich krása dokonale vynikne. Plodem jsou měchýřky.
Pěstování není nikterak složité. Základem je však slunné a chráněné stanoviště před studeným větrem. Při její sadbě ji zasazujte do nevápnité, mírně kyselé, dobře propustné půdy bohaté na humus. Rostlinu však nevsazujte příliš hluboko. Takto zasazenou rostlinu je nutné bohatě zalévat. Nedoporučuje se v blízkosti rostliny hluboko kopat nebo sázet jiné rostliny, protože její kořeny jsou mělké. Základem pro dobré pěstování je půda.
Druh: opadavý nebo stálezelený keř
Doba květu: Kvete od března do května.
Vůně: Květy voní.
Použití: Je to typická solitéra.
Tvarovani: Rostlina je citlivá na řez. Příliš hluboký řez může rostlině spíš uškodit.
Požadavky na pěstování:
  Stanoviště: Ideální je slunné, teplé stanoviště, snese však i polostín. Vybírejte takové místo, které rostlinu především chrání před studeným větrem. Na příliš tmavém stanovišti příliš nekvetou.
Voda: Rostlina vyžaduje bohatou zálivku.
Množeni: Rostlinu lze množit hřížením na začátku léta. Dále je možné množit řízky, které zakořeňují ve vytápěné množárně.
Sadba: Mladé rostliny je ideální sázet brzy na jaře od března do dubna, příp. na počátku podzimu ještě před příchodem prvních mrazíků.
Zemina: nevápnitá dobře propustná půda bohatá na humus
Problémy: Příliš mnoha vápnitá půda způsobuje žloutnutí listů.
Škůdci: Rostlina není náchylná na škůdce a choroby.
Tip: Kolem rostliny poházejte mulč nebo suché listí. Zajistí tak rostlině přiměřenou vlhkost v půdě. Tvarování proto není nutné. Odstraňujeme pouze odumřelé větve.
|
|