Katalog rostlin
na úvod celé encyklopedie rostlin
Podrobné informace o pěstování několika set pokojových a venkovních rostlin. Vyberte si podle skupiny či fotografie
nebo dle typu: pokojové rostliny nebo venkovní rostliny .

Venkovní rostliny: Trvalky
Skalničky Cibuloviny a hlíznaté rostliny
Fritillaria
Řebčík
Lidově:
Lilie biblická
 Fritillaria imperialis
|  Fritillaria michailowskyi
|  Fritillaria michailowskyi
|  Fritillaria imperialis
| |
Odrůdy: F. persica pochází z Kypru a Turecka. Dorůstá až 120 cm. Vytváří hroznovité převislé květenství purpurové barvy.
Císařské druhy: F. imperialis Garland Star (oranžový), F. imperialis Lutea (žlutý), F. imperialis William Rex (červený), F. raddeana (světle žluté květy)
Drobnokvěté druhy: F. meleagris (fialovobílý), F. michailovskyi (žlutohnědý), F. acmopetalla (zelené květy s hnědou kresbou, 50 cm vysoké), F. bythinica (zelenožluté), F. davissi (černohnědý), F. elwesii (hnědopurpurový se zelenými proužky), F. pontica (zelenožlutý), F. pudica (oranžový)
Původ: oblast Středomoří, západní Asie
Pozor jedovatá! Jedovatá je celá rostlina, nejvíce však cibule.
Charakteristika rostliny: Existuje na 100 druhů řebčíků, některé z nich rostou divoce na svazích hor. Řebčíky se dají rozdělit do dvou základních skupin: císařské (F. imperialis – řebčík královský) a drobnokvěté. Pro císařské druhy je typická dlouhá přeslenitě listnatá lodyha 1 – 1,5 m vysoká. Vrchol nese chochol úzkých listů a pod nimi rostou převislé květy oranžové, červené nebo žluté barvy. Plodem je tobolka. Královské řebčíky pocházejí z Turecka.
Drobnokvěté řebčíky jsou vhodné do skalek, k jezírkům, do nádob ale také do předních částí záhonů. Rostliny jsou až 15 - 50 cm vysoké. Nejznámějším drobnokvětým druhem je F. meleagris – řebčík kostkovaný, který na svých stoncích nese svěšené květy s bílou a růžovou kresbou ve tvaru šachovnice.
Druh: cibulovina
Doba květu: Květy se objevují v dubnu a květnu.
Použití: Druhy F. persica a F. imperialis jsou vhodné k řezu.
Požadavky na pěstování:
 Stanoviště: Ideální je světlé stanoviště nebo polostín.
Voda: Základem je dostatek vlhkosti. Cibule se nesmí nikdy nechat vyschnout.
Množeni: Množíme dělením trsů po několika letech.
Sadba: Cibule vysazujeme na podzim minimálně 10 - 20 cm hluboko podle velikosti cibule. Na dno použijeme vrstvu písku. Na jednom místě vydrží řadu let. Cibule šíří nepříjemný zápach, tak je odolnou vůči krtkům.
Zemina: dobře propustná půda bohatá na živiny
Sušení: Řebčík není vhodný k sušení.
|
|